Velikonoční inspirace

Společné tradice dávaly vždy dohromady lidi, utvářely vztahy, jak v rodině, tak mezi sousedy blízkými, ale i v obci. Poskytovaly také kořeny, pevné kořeny a hranice, důvěru a řád. Propojovaly lidi s přírodou. Třeba nám někdy toto propojení začne chybět, třeba ho potřebujeme navázat. Inspirujte se spolu s námi velikonočními zvyky a výborným receptem na mazanec z knihy Tradinář.

blog banner 1200x900 56

Velikonoční mazanec

Mazanec patří mezi nejstarší české obřadní pečivo, zřejmě symbolizuje slunce. Je ze stejného těsta jako vánočka, obsahuje ale více vajec. Kynuté těsto nabírá jakoby zázrakem na objemu a symbolizuje bohatství, prosperitu. Mazanec představuje pro křesťany sladký chléb – symbol eucharistie (těla Páně). Proto se na něm stejně jako na chlebu dělalo znamení kříže a žehnal se před pečením. Na Boží hod se nesl do kostela k posvěcení a po návratu domů jej rodina společně a obřadně pojedla.

Na těsto: 100 g rozpuštěného másla, 50 g rozinek,

1/2 lžičky soli, citronová kůra, 2 žloutky, 3 lžíce

rumu, 110 g vanilkového cukru, 200 ml mléka,

30 g droždí, 500 g polohrubé mouky, na posypání:

50 g plátků mandlí 

blog banner 1200x900 49

Všechny ingredience dejte do domácí pekárny a počkejte, až těsto vykyne. Pokud nemáte pekárnu, udělejte klasické kynuté těsto: Nejprve si připravte kvásek. Do vlažného mléka rozdrobte droždí s trochou cukru a dvěma lžícemi mouky ho zamíchejte. Nechte na teplém místě asi 10–15 minut vyběhnout. Do velké mísy s moukou přidejte žloutky, vanilkový cukr, rozinky, sůl, citronovou kůru, rum, rozpuštěné máslo, přilijte kvásek a dobře propracujte. Pokud je těsto příliš tuhé, přilijte trochu vlažného mléka. Jakmile je těsto spojené, přeložte je na vál, dobře propracujte dohladka a pod utěrkou nechte na teplém místě alespoň 30 minut vykynout. Těsto musí jednou zvětšit svůj objem. Z vykynutého těsta vytvořte jeden velký bochánek, na vrchu do něj ostrým nožem udělejte křížek a nechte ještě 15 minut kynout na plechu. Pomažte rozšlehaným vejcem a posypte plátky mandlí. Pečte ve vyhřáté troubě 10 minut při 200 °C a poté ještě 30 minut při 150 °C.

Recept pochází z knihy Tradinář - Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů

 

Příprava vajíček - přírodní barvení

Co takhle zapomenout na chemické barvy z obchodu a obarvit si vajíčka pomocí přírody?

Budete potřebovat: vajíčka (syrová), gázu nebo silonové punčocháče, ocet a na barvu – červené zelí, cibulové slupky, kurkumu a jiné koření či zeleninu. Můžete použít také lístky a květy rostlin ~

blog banner 1200x900 55

Zkuste třeba modrou barvu pomocí červeného zelí. Pokud chcete mít na vajíčkách i nějaké vzory, natrhejte různé lístky nebo květy a ty spolu s ještě syrovým vajíčkem zabalte do gázy nebo silonových punčoch a provázkem zavažte. Do hrnce naloupejte listy červeného hlávkového zelí, zalijte vodou a přidejte trochu octa. Vložte zavázaná vajíčka a povařte na mírném ohni 11 minut. Snažte se vajíčka i ze shora přikrýt listy, aby byla jako v peřince. Po uvaření nechte vajíčka v této koupeli vykoupat minimálně 8 hodin. Čím déle je totiž necháte v této fialové koupeli, tím budou mít sytější odstín modré barvy. To samé můžete udělat za použití cibulových slupek – docílíte tak hnědo-zrzavého odstínu. Nebo k cibulovým slupkám přidejte ještě trochu kurkumy a vajíčka budou okrová. Zkuste zkrátka zaexperimentovat s kořením a zeleninou a určitě budete mít vajíčka nejenom zdravější, ale i originální! 

 

Pomlázka

Název „pomlázka“ se region od regionu lišil. V kronikách je zaznamenáno mnoho modifikací tohoto slova, např. šlahačka, sekačka, korbáč, mrskút, pomihod, dynovačka a mnohé další.

Každý mladý hoch kdysi musel umět hbitě uplést pomlázku z 6 až 12 proutků. Do pomlázky se zaplétaly stuhy a na Velikonoční pondělí jimi chlapci šlehali děvčata. Děvčata se vyšlehání neobávala, dobře věděla, že aby byla po celý rok zdravá a veselá, je potřeba tento zvyk podstoupit. I dnes by každý správný muž měl umět vyrobit vlastní pomlázku. Obstarat proutky a uplést pořádnou pomlázku vyžaduje zručnost při práci s nožem, ale i sílu a čas.

Text pochází z dubnové kapitoly knihy Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů

blog banner 1200x900 50

Zelený čtvrtek ve městě

Pokud žijete ve městě a nemáte možnost si pro kopřivy, ptačinec či bršlici vyjet na výlet do přírody, můžete si místo toho snadno vypěstovat i v květináči v bytě nebo na balkoně vlastní jarní lístky. Semínka rukoly a řeřichy každoročně seju do skořápek s troškou hlíny jako velikonoční dekoraci. Hrášek i slunečnice na klíčení se dají zasít do hlíny do menších květináčů a zelené výhonky a lístky pak můžete ustřihnout a zdobit s nimi jakákoli jídla. Poslouží vám i čerstvé klíčky z vojtěšky nebo ředkvičky. Když je necháte klíčit déle, budou svěže zelené. Nejjednodušší zelené sypání získáte z cibulové natě. Stačí vložit cibuli do hrnečku s troškou vody. I ve městě tak můžete mít Zelený čtvrtek s energií probouzející se přírody. Semínka seženete třeba na www.sonnentor.cz nebo www.kitchenette.cz. Truhlík Pallas tady.

L1150861

Byliny do sklenice

Pokud žijete ve městě, kde není možné kdykoli vyběhnout na louku a natrhat si vitální divokou zeleninu, máme pro vás tip na víkendové dny. Ať už jezdíváte na chalupu, za rodinou či za přáteli, nebo máte rádi nedělní výlety do přírody, vydejte se kousek dál od stříkaných polí, od měst, silnic i vesnic. Vezměte si s sebou do batohu zavařovací sklenice a přímo do nich si natrhejte ty divoké jedlé byliny, které bezpečně poznáte. V uzavřené sklenici v lednici vám v dobré kvalitě vydrží celý týden. Můžete tak být i během pracovních dnů ve větším kontaktu se sílou jarní přírody a svému tělu dopřát svěží energii tzv. zelené devítky. Během dubna můžete sbírat například pampeliškové lístky, vrchní lístky kopřiv, jitrocel nebo třeba úplně mlaďounké bršlice. Lístky se používají do jídel i na čaje. Tajemství delší trvanlivosti je zřejmě ochranný mikrobiální povlak, který se nachází na listech i plodech. Je to podobné jako u tzv. zavřenin. Jde o drobné ovoce, které dlouho vydrží, když ho do sklenice zavřeme rovnou při sběru v zahradě.

Text pochází z knihy Rytmus roku s Hankou Zemanovou blog banner 1200x900 51

Jarní úklid

Když si na jarní talíře přidáme pravidelně nejrůznější čerstvé jedlé lístky, divoké byliny a klíčky, doplníme tak našemu tělu velké množství vitaminů, minerálů a biologicky aktivních látek. Představíme-li si podlahu plnou smetí, bioaktivní látky jsou něco jako smeták či vysavač, který nám práci usnadní a současně zašlou podlahu oživí a rozzáří. Reálně je to tak, že látky v divokých jarních bylinách a klíčkách, rozhýbají pochody v těle, nastartují naše játra, která pomohou tělo po zimě vyčistit a doplní celou řadu biologicky aktivních látek, vitaminů, minerálů i chlorofylu.

 blog banner 1200x900 57

 Foto: archiv Wuders a nakladatelství Smart Press

Krásné velikonoční svátky vám přeje tým Wuders